Obec Sopřeč
ObecSopřeč

Almanach

Almanach oddílu kopané SK Sopřeč 1926 sepsaný panem Zdeňkem Kamenickým k 50 letům aktivní činnosti oddílu kopané.

Úvodem

Historii 50 let Sopřečské kopané tvořili nejen desítky nadšených sportovců a činovníků, ale i stovky příznivců tohoto sportu. A ti si jistě zaslouží, abychom zaznamenali a těm mladším přiblížili počátky zrodu kopané v Sopřeči.

Z čeho jsme vycházeli?

... z pamětí nejstarších i současných činovníků a aktivních sportovců Sopřečské kopané
... z dosažitelných zpráv okresních novin a zpravodajů

1926 - SK SOPŘEČ
1936 - SOKOL SOPŘEČ

Nelehké začátky

Podzim roku 1925 neznamenal organizovaný začátek Sopřečské kopané. V tento čas se hrálo na jednu branku, kopalo se do hadráku s kožešinovým odpadem a nebylo vlastně žádné stálé hřiště. Polokulatý „míč“ se kutálel na kdejakém plácku a to vyvolávalo nepřetržité spory s majiteli pozemku a občany. V té době zachycujeme první počátky fotbalu v naší obci a to v době, kdy byly postaveny nové usedlosti - Zeman, truhlář - Krojidlo, kolář a naposledy usedlost Šandova.

Za nimi vznikla rozsáhlá nezastavěná plocha, takzvaná náves, kde se pásly husy a kterou později okupovali kluci, kteří začali holdovat míčové hře zvané FOTBAL.

Vzpomínky pana Bedřicha Kučery

V počátku byly natlučeny do země kolíky místo branek, které až v pozdější době byly zhotoveny z kulatiny. Hřiště, lze-li to tak nazvat, mělo spoustu dolíků a bylo nutno navézt na ně písek a hlínu. Zpočátku neměli naše rodiče pochopení pro zanícení mládí do fotbalu. Požádali jsme proto řídícího školy, pana Škrhu, aby s rodiči promluvil, což mělo úspěch. A tak nám hospodáři, kteří vlastnili koně, navezli na hřiště pár fůr písku a my jsme si hřiště upravili tak, aby se na něm dalo hrát na dvě branky - tedy už něco jako fotbal. Sjednali jsme si zápasy (Habřina, Chýště, Semín a další). Rozhodčí se vždy vybral až před zápasem z těch, co znali alespoň trochu pravidla.

Později, když jsme pana Zemana (truhláře) rozzlobili, když míč zalétl na jeho zahradu, požádali jsme o zhotovení hranolů na pořádné branky. Udělali jsme také lavičky pro návštěvníky, a pomalu ale jistě se rodil fandovský kolektiv z řad místních i přespolních občanů. Tak započala léta fotbalu v Sopřeči.

Léta 1926 - 1936

Historie Sopřečské organizované kopané se začala psát v roce 1926, kdy se tehdejší zrozené mužstvo SK SOPŘEČ přihlásilo do okresní soutěže.

Tehdejší mužstvo se skládalo převážně z místních hráčů a to např.: Čenda Kučera, Antoch František (z pastoušky), Hrůša Josef, Kučera Bedřich, Danielka Václav, Danielka Josef, Hrůša Jaroslav, Steklý Miroslav, Hrůša Bohuslav, Zeman Josef, Antoch Josef (z uličky), Kučera Václav a další.

A opět vzpomínky pana Bedřicha Kučery

Vzpomínám si na krásná léta prožitá s kolektivem hráčů z let 1926 - 1936. V té době jsem hrával v záloze. Byl jsem zaměstnán v Praze a tak jsem domů na neděli dojížděl. Jako jeden ze zakládajících členů jsem fotbalem v naší obci žil. Nebyl jsem však sám, kdo obětoval této hře všechen svůj volný čas. Vzpomínám si a mám v dobré paměti spoluhráče právě z těchto let. Jsou to např.:
Láďa Bažant – hrával v centru
Honza Vostřel – výborný brankář
Pavlík František – útočník
Kopáč Jan – záložník zanícený pro hru
Hrůša Josef – výborný technický hráč v záloze
Suchánek František – hrál v centrforvardu
Pavlík Josef – průbojné levé křídlo
Danihelka Josef – záložník
Zeman Josef – útočník a zakládající člen
Steklý Miroslav – opora obrany
Hrůša Jaroslav – kapitán mužstva hrající v útoku, zakládající člen
Suchánek Jaroslav – střední útočník
Suchánek Josef – předseda klubu
Macura František – místopředseda a jednatel, který pro tělesnou vadu nehrál, ale udělal pro fotbal hodně práce
To byly vzpomínky pamětníka pana Kučery na zakládající hráče a členy klubu SK SOPŘEČ.

„KOPANÁ MIČUDA“ se však kutálí dál ………

Léta 1936 - 1956

V předválečných letech se změnil i název klubu a to z SK SOPŘEČ na TJ SOKOL SOPŘEČ. V tomto období se mužstvo zúčastňovalo pravidelně okresních soutěží, kde se zásluhou obětavých výkonů celého kádru umísťovalo v konečných výsledkových tabulkách na předních místech.

V období válečných let 1939 - 1945 mužstvo hrálo nadále okresní soutěže a v roce 1945 tuto soutěž dokonce vyhrálo a postoupilo do okresního přeboru. Zde se setkalo mimo jiné i s 1. mužstvem Slovanu Přelouč a řadou dalších soupeřů zvučných jmen. Od té doby hrálo mužstvo tuto soutěž nepřetržitě až do roku 1948. S přibývajícími léty se změnilo i složení hráčů v mužstvu.

V těchto poválečných letech hráli např.: Šimák Jaroslav, Šanda Josef, Frýd Václav, Steklý Miroslav, Antoch Václav, Smetana Josef, Kučera Jaroslav, Kopáč Jan, Bažant Václav, Málek František, Vondruška Bohuslav, Šanda Jaroslav, Kmoníček Jiří, Zeman Bohuslav, Vítek Josef a další.

Že se v té době hrála v Sopřeči dobrá kopaná, svědčí i to, že o naše mužstvo projevil zájem i tehdejší LTC Praha, v jehož řadách hráli hráči ledního hokeje, kteří v roce 1948 získali v Praze titul mistrů světa, jako např.: bratři Zábrodští, Konopásek, Roziňák, Miller a další.

Před obrovskou návštěvou více jak 500 diváků, o pouti, prohrávalo naše mužstvo až v závěru 7 : 4. Byl to však výsledek, který znamenal pro naše mužstvo velký úspěch, který ocenil soupeř potleskem v závěru tohoto mače.Toto se kladně projevilo na dalším učinkování a hře našeho mužstva. Zvýšila se návštěvnost na našich zápasech a projevilo se to na hře hráčů, kterým najednou narostla křídla.

V té době pracovali v Praze naši hráči Kopáč Jan a Smetana Josef, kteří sjednali do naší obce atraktivní soupeře té doby, celky ČAFKA VINOHRADY a UNION 7. S mužstvem ČAFKA jsme remizovali 4 : 4 a UNION 7 jsme dokonce porazili 3 : 2. Byly to na tehdejší dobu skvělé výsledky.

V těchto poválečných letech se hrál v Sopřeč opravdu kvalitní fotbal, což se projevilo i postupem do krajské soutěže v roce 1949. Asociací jsme byly vylosováni do krajské soutěže „B“, kde jsme se střetávali s mužstvy jako např.: SK Vitanov u Hlinska, Sokol Krouna, Dřenice, Svítkov u Pardubic, Chvojenec, Ostřežím a další.

V této soutěži si mužstvo zpočátku vedlo velmi dobře a po dva roky hrálo v popředí tehdejší krajské soutěže „B“. Ale v průběhu let 1952 - 1953 vinou odchodu hráčů do jiných mužstev, nebo odstěhováním, se tomuto mužstvu již tak nedařilo a kleslo zpět do okresního přeboru.

V té době se však do našeho mužstva začali zásluhou pana Hubáčka Ladislava hlásit hráči z Malých Vyklek, kteří hodně doplnili naše mužstvo. Jen namátkou jmenujeme tyto hráče: Školník V., Školník Jan, Školník Jaroslav, Vaníček V., Vendler Fr., bratři Jaroslav a Mirek Hartmanové, Kubelka Josef a Vosáhlo Václav. Tito hráči doplnili torzo mužstva, kde zůstali jen tito hráči: Kučera Jaroslav, Hrůša Mirek, Říha Josef, Urban Mirek, Urban Zdeněk a Málek František.

Ještě tři roky hrálo naše mužstvo okresní soutěž, než došlo k rozpadu mužstva a to hned ze dvou důvodů. Tím prvním byla finanční stránka, neboť peněz bylo málo a cestovné na utkání a rozhodčím „cucalo“ jak se říká pokladnu.

Přesto chtěli hráči hrát fotbal dál, platili si cesty sami a na ostatní se skládali. To se však nedalo dělat do nekonečna. Finance prostě tehdy chyběly. Druhým problémem rozpadu kopané v Sopřeč bylo zlomení nohy pana Kučery Jaroslava, tehdejšího „tahouna“ celého Sopřečského fotbalu, při přátelském zápase proti vojákům pracujícím v tehdejší Zbrojovce Přelouč. Toto se stalo 1. srpna 1956 a podobu nemoci pana Kučery se o oddíl nikdo nestaral. A tak došlo k nejhoršímu, co se mohlo za 20tileté působení Sopřečského fotbalu stát. Do dalšího ročníku 1956 - 1957 se mužstvo nepřihlásilo a oznámilo okresní asociaci v Pardubicích – pobočka Přelouč rozpuštění TJ SOKOL SOPŘEČ. Bylo to pro všechny velké zklamání, ale v Sopřeč se tehdy nenašel nikdo jiný, kdo by se o oddíl kopané staral. Zůstaly jen krásné vzpomínky na 20tileté působení Sopřeč v okresních a krajské soutěži. Zůstalo zde materiální vybavení, které pomalu začalo chátrat, stejně jako i hřiště a jeho okolí.

Mladí pokračovatelé TJ Sokol Sopřeč

Jak již bylo uvedeno, došlo ke zrušení oddílu kopané dospělých v roce 1956. Neznamená to však, že se kopaná přestala hrát v Sopřeč natrvalo. Již v roce 1957 v jarních měsících se dala dohromady parta mladých kluků z řad domácích i přespolních fotbalových nadšenců, 14 až 15tiletých, kteří se přihlásili do I.ročníku, dnes slavného a uznávaného žákovského turnaje v Přelouči. Tehdy se tohoto turnaje zúčastnilo 16 družstev zvučných, ale i neznámých jmen. V konečném hodnocení turnaje se náš oddíl objevuje na pěkném 8. místě. Navíc byl Ladislav Vaníček vyhlášen nejlepším hráčem (obráncem) a dostal upomínku, věcný dar a plaketu. Kromě Ládi Vaníčka hráli ještě v tehdejším mužstvu ze Sopřeč ještě: Urban Mirek, Kučera Jaroslav ml., Hrůša Miroslav a Pavlík Miroslav. Dále pak z těch známějších Kubelka Josef z Malých Vyklek, Kmoníček a Bořek z Prav, Chátra Josef z Rohovládové Bělé a další hráči. Toto perspektivní mužstvo se však po skončení 1. ročníku tohoto turnaje v Přelouči rozpadlo, jelikož hráče si rozebrali okolní oddíly dorostu jako např.: Rohovládova Bělá, Semín a Slovan Přelouč.

Od roku 1957 až do roku 1960 se na hřišti scházeli jen kluci ve věku od 7 do 12ti let, kteří měli zájem kopanou hrát aktivně. Jenže z řad bývalých fotbalistů ani činovníků se nenašel nikdo, kdo by se jim věnoval. Proto tito chlapci hráli jen mezi sebou a občas si pozvali kluky z jiné vesnice k tak zvaným přátelákům.

Přišel však rok 1960 a s ním i první přihláška vesnického mužstva do turnaje neregistrovaných hráčů v Malých Vyklekách. Tohoto mužstva se ujali pan Pokorný a pan Žák Ladislav, kteří se s těmito kluky tohoto turnaje několikrát zúčastnili. V tomto družstvu žáků začínali hráči s kterými se v dalších vzpomínkách budeme setkávat mnohem častěji. Jedná především o tyto hráče: Pokorný Jaroslav, Pokorný Milan, Žák Láďa, Žák Pavel, Vojtíšek Josef, Šanda Vratislav, Zeman Vladimír, Obr Miroslav, Panchártek Miroslav, Formánek Pavel, Šlechta Slávek, Zikl Jarda, Rajmond Zdeněk, Kamenický Zdeněk a další.

Chlapci, kteří ukončili žákovský věk se hlásili do nově založeného dorostu v Malých Vyklekách. Toto dorostenecké družstvo vedl pan Čeněk Vosáhlo, pod jehož vedením zde začali vyrůstat dobří fotbalisté. Když už se hovoří o panu Čeňku Vosáhlovi zde je třeba podotknout, že právě on se velkou měrou přičinil o rozvoj kopané v Sopřeči, za což mu patří naše poděkování. Byl to právě on, který vychoval a vychovává nadějné fotbalisty pro náš oddíl v letech, kdy se začal psát rok 1974. Dále je nutné ještě podotknout, že právě v letech 1965 až 1970 vyrostlo v tomto oddíle dorostu mnoho hráčů o které projevili zájem i celky hrající vyšší soutěže jako např.: Řečany nad Labem (Ulrich Miloš), Tesla Přelouč (Školník Josef), TMS Holice (Hanuš Zdeněk) a další.

DRUHÁ KAPITOLA HISTORIE TJ SOKOL SOPŘEČ

Léta 1970 - 1990

Od roku 1970 se začíná psát druhá kapitola vzpomínek na historii kopané v Sopřeči. Právě v letech 1970 až 1974 se v již zmíněném oddíle dorostu v Malých Vyklekách tvořila parta mladých mužů, kteří v dalším vzpomínání budou hrát, jak se říká, hlavní roli. Tito hráči, kteří v žákovských letech působili právě v Sopřeči a Malých Vyklekách postupem času vyrůstali v dorostence a ještě později v hráče dospělé. Jednalo se především o ročníky 1953 až 1958. Byli to tito hráči: Vaníček Václav, Vendler František, Horní Zdeněk, Vosáhlo Pavel, Štěpánek Josef, Jandák Miroslav, Veselý Stanislav, Žák Ladislav, Žák Pavel, Vojtíšek Josef, Šanda Vratislav, Zeman Vladimír, Ulrich Václav, Vosáhlo Ladislav a další.

Tito mladí hráči ve věku 19 až 21 let neměli možnost hrát za okolní mužstva dospělých a tak se scházeli na hřišti v Sopřeči, kde se sehráli různé zápasy s okolními vesnicemi. To se psal rok 1973. V té době se do Sopřeče přistěhoval, tehdy 23 letý, Zdeněk Kamenický, bývalý hráč žákovského mužstva, který jak se později ukázalo byl hlavním strůjcem znovuzaložení mužstva mužů TJ SOKOL SOPŘEČ. „Kamenda“, jak se mu říkalo, právě tyto hráče, kteří se scházeli téměř denně na hřišti, získal pro myšlenku založit v Sopřeči mužstvo dospělých.

Rok 1974 - kopaná se hlásí

V hlavních měsících tohoto roku se utvořil hráčský kolektiv, tehdy ještě neregistrovaných hráčů, dospělých, který si začal sjednávat přátelská utkání s oddíly, které hráli IV. třídu okresní soutěže jako např.: Rohovládova Bělá, Přelovice, Újezd, Semín a Tetov.

Při těchto zápasech se najednou ukázalo, že rozdíl mezi námi a těmito oddíly není tak hrozný, jak jsme se domnívali. Na naše utkání začali chodit stále častěji diváci, z jejichž řad se k nám hráčům hlásilo několik nadšenců pro fotbal jako např.: Cír Josef, Hrůša Jaroslav, Zeman Vladimír, Krojidlo Jiří, Šanda Jaroslav, Žák Miroslav st., Vojtíšek Josef st., Hrůša Josef, Kučera Jaroslav, Bažant Václav a Vondruška Bohumil.

No a pak najednou padlo rozhodnutí, které jsme všichni přijali s nadšením a to bylo založit po 18 letech opět mužstvo dospělých TJ Sokol Sopřeč. Dne 27.6.1974 na ustavující schůzi nově založeného oddílu kopané byl zvolen výbor TJ Sokol Sopřeč ve složení:
předseda – Zeman Vladimír
hospodář – Zemanová Blažena
jednatel – Krojidlo Jiří
místopředseda – Vondruška Bohumil
PVP – Šanda Josef
zdravotník – Fuksa František
referent pro sport – Jiráček František

Po zvolení výboru TJ Sokol Sopřeč se ujal slova předseda pan Zeman Vladimír, který provedl volbu výboru oddílu kopané:
předseda – Hrůša Jaroslav
místopředseda – Cír Josef
sekretář – Kamenický Zdeněk
trenér – Bažant Václav
hospodář – Hrůša Josef

V této době provedl pan Kamenický Zdeněk zaregistrování všech hráčů na OV ČSTV v Pardubicích. Dne 15. července 1974 přihlásil toto mužstvo do okresní soutěže IV. třídy do ročníku 1974-1975. Rozrostla se i členská základna na 48 členů – z toho 22 hráčů. Mužstvo bylo pozváno na turnaj do Tetova, jako revanš za povolení přestupu hráče Zdeňka Kamenického do našeho oddílu, který v té době zde jako hráč působil. Že jsme se nezachovali k pořadateli dost „slušně“, svědčí to, že náš oddíl tento turnaj po nádherném výkonu vyhrál. V prvním utkání jsme porazili právě domácí 2 : 0, brankami právě Zdeňka Kamenického. Ve finále jsme vyhráli nad Sokolem Němčice (okr. Kolín) 3 : 1 – branky: Kamenický, Veselý a Vendler. Byl to vynikající začátek nového oddílu kopané, který se připravoval na rozehrání soutěže IV. třídy, která začala 15. srpna 1974. Vraťme se však ještě stručně do poloviny roku 1974.

Přetěžký začátek

V polovině roku 1974 se celá parta nadšených členů pustila do úpravy hrací plochy, kde se navážela hlína a písek aby se urovnala plocha tak, aby se dal na tomto hřišti hrát dobře fotbal. Vyměnily se brány. Dřevěné jsme nahradili kovovými, vybudovali jsme lavičky a upravovali celé okolí. Pro domácí mužstvo jsme sehnali vyřazenou plechovou kabinu, aby se mělo kde převlékat. Hosté se převlékali v té době v místním pohostinství. Od OV ČSTV a MNV jsme dostali finanční podporu na zakoupení míčů, dresů a sítí. Při všech těchto akcích bylo odpracováno na stovky brigádnických hodin zdarma. Jelikož jsme na svoji činnost potřebovali větší finanční prostředky, hlásili jsme se na brigádnickou pomoc pro MNV a JZD Družba Vlčí Habřina. Za peníze vydělané touto činností jsme zakoupili další potřebné vybavení. V té době jsme si byli vědomi, že musíme vybudovat nové kabiny. Proto jsme v závěru roku požádali OV ČSTV o finanční příspěvek na rok 1975 na vybudování tělovýchovného zařízení. OV ČSTV v Pardubicích nám vyšel vstříc a tak jsme se mohli pustit do stavby.

Vraťme se však k oddílu kopané. V rozehrané soutěži jsme to jako nováček neměli snadné. Každý chtěl nováčka porazit, což se na podzim roku 1974 některým silnějším oddílům podařilo. Přišlo však jaro roku 1975 a z nováčka se stával nepříjemný soupeř pro každé mužstvo. Už jsme nehráli tak zakřiknutě a nezkušeně, dařilo se nám získávat body i na hřištích našich soupeřů. V té době k nám přestoupil Sláva Svoboda, obrovská posila zadních řad. Také se vrátil z vojny Standa Veselý a mužstvu se začalo více dařit.

Rok 1975 - rok pracovního úsilí

V tomto roce jsme se zaměřili na výstavbu nových kabin. Akce se začala 26.6.1975. Zde se opět ukázalo obrovské nadšení všech členů a hráčů, neboť nové kabiny jsme dokázali vystavět za necelých 5 měsíců a předat do užívání. Pracovalo se o sobotách a nedělích, ve všední dny se dělalo i dlouho do noci. Podle evidence jednatele pana Jiřího Krojidla se na této akci odpracovalo 2678 brigádnických hodin. Dalších 386 hodin jsme odpracovali při opravách hřiště, výstavbě zábran za brankami a při ukládání zábradlí kolem celého areálu. Byla to těžká a namáhavá práce, ale nadšení všech neznalo mezí, což přineslo vybudování fotbalového areálu, který nám závidělo celé okolí. Zde patří poděkování všem, kteří se na těchto akcích podíleli.

Vraťme se však k tomu nejdůležitějšímu a to fotbalu, pro který jsme toto vše podstoupili. Mužstvo se skládalo v té době z mladých 18 až 21 letých hráčů, kteří teprve sbírali zkušenosti. K oporám patřili: Svoboda, Žák L., Žák P., Kamenický, Veselý, Zeman, Vendler, Vojtíšek,Vosáhlo a Vaníček. Nedostatky v herním projevu a technice nahrazovali hráči bojovností. V sezóně 1974 - 1975 skončilo naše mužstvo jako nováček z 12ti účastníků na 9. místě, což bylo povzbuzení do dalšího ročníku.

Léta 1975 - 1978

V těchto soutěžních ročnících mužstvo získávalo stále více zkušeností, a to se začalo projevovat i na konečných výsledkových listinách.

1975 - 9. místo
1976 - 6. místo
1977 - 3. místo

Pod vedením trenéra Václava Bažanta začalo mužstvo získávat pevnou půdu pod nohama a dosahovat výborných výsledků. Prosazovali jsme se střelecky především zásluhou Ládi Zemana, Zdeňka Kamenického, Franty Vendlera, Slávka Svobody a Veselého Stanislava.

Mužstvo hrálo převážně v této sestavě:

Vosáhlo Pavel, Jiráček Fr., Svoboda, Vojtíšek, Žák P., Žák L., Vaníček, Veselý, Vendler, Zeman, Kamenický

Převážně tedy všichni odchovanci již dříve jmenovaného pana Čeňka Vosáhlo.

Před rozehráním ročníku 1977 - 1978 naše mužstvo posílili Zdeněk Rajmond z Bohdanče a Hartman Luboš z Chvaletic, kteří se k nám přistěhovali. Oba dva, jak se později ukázalo, vnesli do mužstva zkušenost a přehled, což se zakrátko projevilo v herní činnosti celého kolektivu. Přáním všech členů, hráčů a diváků, kterých přibývalo, bylo vyhrát IV. třídu a postoupit do III. třídy okresní soutěže. V roce 1978 se toto přání stalo skutkem. Naše mužstvo s přehledem vyhrálo a po zásluze postupovalo po čtyřech letech od založení do III. třídy.

Soutěžní ročník 1978 - 1979

Pod heslem „Hrajeme na vítězství“ !

Ano, toto heslo znamenalo v té době injekci pro celé mužstvo. Hráči naladěni postupem ještě více zvýšili svou ctižádost. Pod vedením nového trenéra pana Hrůši Jaroslava, který právě toto heslo propagoval, se začalo více trénovat a vzájemně spolupracovat. Tohle a další okolnosti (výborná parta) přineslo další ovoce. Nováček III. třídy se nezalekl zvučných jmen a do soupeřů se pustil bez respektu, čímž jim bral doslova dech. Rozjeté mužstvo se nedalo už zastavit - prostě neexistovala zastávka. Stalo se nečekané! TJ Sokol Sopřeč po ročním působení postupuje do okresního přeboru. Postup byl pro fotbalovou veřejnost velkým překvapením. V okresním tisku o nás pan redaktor Jasanský psal v superlativech, soupeři se nás začali obávat a naši diváci nám věřili a fandili ještě více. Prostě byla to tehdy v Sopřeči veliká událost. Ale fotbalové osudí se točí dál ....

Okresní přebor 1979 - 1982

Začal se tedy nový ročník 1979 - 1980 a nováček z okresního přeboru, rozjetý z nižší soutěže, znovu vystrkuje růžky. V podzimní části soutěže ukázal nováček všem proč se probojoval až do této třídy. Svoji ctižádostí a kolektivním výkonem předvedl výkony, které se nepředpokládaly. Naši kluci se nezalekli zvučnějších a silnějších mužstev a dále produkovali hru, která měla úspěch. Byla to jednoduchost, bojovnost a touha po vítězství. Znova se o nás psalo a hodně ve fotbalovém měřítku na okrese mluvilo. Po podzimní části naše mužstvo zaujalo druhou příčku celkového hodnocení a čekalo se na jaro. Jarní část nás zpočátku našla v nedbalkách, neboť výsledky a posun v tabulce naznačovaly ústup ze slávy. Už se tak nedařilo, snad na tom měla vinu i sebedůvěra hráčů, možná i nedostatek bojovnosti, ale možná i soupeři, kteří nováčka přečetli a už se jím nedali zaskočit. V závěru soutěže jsme přece jen zvedli své výkony nad průměr, ale stačilo to v konečném hodnocení jen na 8. místo v tabulce.

Do nového ročníku 1980 - 1981 nastupuje mužstvo s odhodláním pokračovat v dobrých výsledcích a hře samotné. Přání je umístit se do 6. místa. To se však nedaří a mužstvo v závěru ročníku obsazuje v konečném účtování desátou příčku. V té době dochází v mužstvu k změnám, které se postupně projeví jako osudné pro další bytí a nebytí v okresním přeboru.

Rok 1981 - 1982 byl třetím rokem působení našeho mužstva v okresním přeboru. Všichni jsme si přáli a věřili, že nebude posledním. Leč přání je jedna věc a okolnosti druhá. Ke změnám, které se odehráli po skončení minulého ročníku je třeba dodat to podstatné. Především odešlo, nebo s aktivním fotbalem skončilo několik kvalitních hráčů jako např.: Vaníček Václav, Zeman Vladimír, Kohoutek Láďa a Tichý Mirek. Navíc ohlásil Hartman Luboš přestup do Chvaletic, kam také přestoupil. Toto se značně projevilo na výkonu celého mužstva. A tak sestup, kterého jsme se tak obávali, byl nezadržitelný. Po tříletém působení v okresním přeboru sestupujeme zpět do III. třídy.

Ročník 1982 - 1983

V tomto období se čekalo, že sestup na hráčích zanechá mnoho nedobrého a že se s tím těžko budou vyrovnávat. Všichni hráči přijali však sestup sportovně a pod vedením nového trenéra, Františka Nováka, zahajují nový ročník tak, jak se patří. Opět je tu to cílevědomé, bojovné a kolektivní mužstvo, které chce a také se mu daří produkovat dobrou kopanou. V té době hraje v sestavě: Jandák, Havelka, Jičinský, Rajmond, Svoboda, Veselý, Fiedler, Ulrich V., Vendler, Kamenický, Šanda Vr., Vojtíšek Jos., Žák L., Postl Josef. Tyto hráče doplňují mladí přicházející z dorostu a vojny jako Šebek, Ulrich Mirek, Vosáhlo Lad., Firbas Jiří a další. Zkušenost těch starších, elán mladších a práce trenéra Nováka byly vkladem, jehož úroky na sebe nenechaly dlouho čekat. Mužstvu se opět začalo dařit a po zásluze po ročním odmlčení postupuje do okresního přeboru.

Rok 1983 - 1984

„TJ Sokol Sopřeč znova v okresním přeboru“ - tak nějak psal okresní tisk o našem postupu, tedy už ne žádné překvapení, ale skutečnost. Po rozehrání podzimní části se zdá, že se mužstvo umístí do popředí v tabulce, ale pak se stalo co asi muselo zákonitě přijít. Nejdřív nám přestoupil Sláva Svoboda do Starého Hradiště, došlo ke zranění několika hráčů a najednou se mužstvo po čtyřech porážkách jdoucích za sebou, dostává na konec tabulky. Přestalo se dařit, na mužstvo padla nervozita a kolektiv najednou už nebyl tak kompaktní jako dříve. V zimní přípravě se snaží trenér Novák vylepšit fyzickou kondici hráčů, proti čemuž někteří hráči protestují a odmítají pod ním nadále trénovat. Zasáhl však výbor a po vzájemné rozmluvě hráčů, členů výboru a trenéra se vše dává do pořádku. Jaro jsme opět začali nadějně. Z 5ti zápasů jsme získali 6 bodů, což jsme ani sami nečekali, ale pak hrajeme tři utkání s oddíly v popředí tabulky a je po nadějích. Tři zápasy, tři porážky a už se to nedá zastavit. Padáme a klesáme níž a níž, až se v závěru dostáváme na poslední místo, které znamená znovu sestup.

Rok 1984 - 1985

V roce 1984 si celá naše TJ, tedy i oddíl kopané, připomíná 10. výročí znovuzaložení TJ Sokol Sopřeč. V té době od mužstva odchází trenér Fr. Novák a jeho místo zaujímají Zdeněk Fiedler a Zdeněk Kamenický jako hrající trenér a asistent. Snahou obou, ale i hráčů je, pokusit se o návrat do okresního přeboru. Ale jen snaha a bojovnost, která mužstvu zůstala nestačí. A tak v tomto ročníku konečné 3. místo je tak trochu pro všechny zklamáním. V průběhu tohoto ročníku dochází v mužstvu opět ke změnám. Do Rohoznice odchází Jičinský Pavel, do Přelovic Rajmond Zdeněk, aktivního fotbalu zanechávají pro zranění Havelka Oldřich, Šanda Vratislav a koncem roku i Mirek Ulrich.

Léta 1985 - 1989

V těchto letech hraje naše mužstvo stále III. třídu a neustále se pokouší o postup do okresního přeboru. K tomuto bylo velice blízko v roce 1987, kdy jen zásluhou horšího brankového rozdílu postupuje do okresního přeboru mužstvo Semína a naše mužstvo končí nešťastně na 2. příčce. Dle výsledkových tabulek (1986 - 3. místo, 1987 - 2. místo, 1988 - 4.místo, 1989 - 6. místo) je zřetelné, že si naše mužstvo drželo přední pozice v této okresní soutěži. V průběhu těchto let se v oddíle vystřídalo mnoho hráčů.

Nové tváře oddílu kopané: Zbyněk Čadil, Horyna Zdeněk, Matějovský Jaroslav, Huňáček Miloš, Jiráček Petr, Nejedlík Jaroslav, Panchártek Pavel, Komárek Jiří, Kolman Luboš, Štochl Slavomír, Horyna Tomáš a Kotek Martin. Tito hráči znamenají pro náš oddíl výrazné omlazení mužstva, ale i posílení kolektivu. Někteří však odcházejí do základní vojenské služby a tak je mužstvo stále oslabováno a nedobudováno. Trenér Fiedler se snaží spolu se staršími hráči utužit kolektiv, což se mu stále nedaří. V roce 1988 odchází na hostování do Přelovic, aby se po roce opět vrátil. V té době vede mužstvo skoro rok a půl trenér Postl Josef, kterému se celkem daří stabilizovat kolektiv hráčů, ale na výsledcích se to projevuje pomalu. V těchto dosti neúspěšných letech 1988-1989 se nedaří splnit předsevzetí pokusit se o návrat do okresního přeboru a tak III. třída, kterou hrajeme je pro náš kolektiv zatím stavidlem.

Nezapomínáme ani na mládež

Ve vzpomínkách na historii kopané se musíme zmínit i o mládežnickém mužstvu žáků. Mužstvo žáků bylo v našem oddíle založeno v roce 1979, v době, kdy musel každý účastník okresního přeboru mít mládežnické družstvo, což bylo podmínkou VFS OV ČSTV v Pardubicích. Jak už jsme se zmínili, v roce 1979 byl založen oddíl žáků, kterého se ujal pan Jaroslav Pokorný, který se do Sopřeče vrátil po několika letech, kdy bydlel v Pardubicích. Tento bývalý hráč žákovského mužstva z 60tých let, se velkou měrou přičinil o rozvoj mládežnické kopané v Sopřeči za poslední desetiletí. Pod jeho dohledem vyrostlo mnoho dobrých fotbalistů, o které projevili zájem oddíly hrající vyšší soutěže. Jen namátkou připomínáme. Ulrich Miloš odešel do Řečan nad Labem, Školník Josef do Tesly Přelouč, Jindra Šejvl do Chrudimi (2. dorostenecká liga), bratři Radek a Martin Kamenický a Kroužil Zbyněk do žáků a později dorostu Tesla Přelouč, Drábek Drahoslav do dorostu Bohdaneč. Řada dalších hráčů hraje v dorostu v Malých Vyklekách a v oddílech mužů v blízkém okolí.

Zde bychom chtěli poděkovat panu Pokornému za dlouholetou obětavou práci při výchově mladých adeptů fotbalu.

Doslov

Vážení sportovní přátelé,
dočetli jste jistě se zájmem naši jubilejní publikaci v níž nemůže být pochopitelně vše, co se stalo za 50 let trvání Sopřečské kopané. To by si vyžádalo více času a více archivních podkladů. Historie kopané v Sopřeči je opravdu bohatá. Hrál se u nás téměř vždy dobrý fotbal a dosažené výsledky jsou, na tak malou TJ jakou jsme, pro nás povzbuzením do dalších let. To nás také zavazuje, abychom neustali v této hezké sportovní tradici, ale dále ji i v budoucnosti rozvíjeli. Přejeme si, aby příští generace ještě v širší míře rozvíjela náš sport č. 1, aby se stal trvalou součástí nově se rodícího demokratického života. Věříme, že příkladné nadšení, optimismus a zdravé fandovství se stanou vlastnostmi nejen funkcionářů a hráčů, ale i všech přátel této nejhezčí kolektivní hry s míčem, jakou kopaná bezpochyby je.

K dosažení těchto cílů přeji za celý výbor oddílu kopané TJ Sokol Sopřeč mnoho zdaru a úspěchů.

Kamenický Zdeněk

Obec

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Anketa

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19
1
20
1
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 1 2 3 4

Aktuální počasí

dnes, sobota 12. 6. 2021
slabý déšť 24 °C 14 °C
neděle 13. 6. slabý déšť 16/9 °C
pondělí 14. 6. jasno 21/7 °C
úterý 15. 6. skoro jasno 24/11 °C

Mobilní aplikace

Aplikace V Obraze

Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci–V OBRAZE.

Volně ke stažení:

Google play

App store

  • 281
    Počet obyvatel
  • 1086
    První zmínka
  • Pomník sv. Václava
    Pomník sv. Václava
  • Rybníky
    Rybníky
  • Lesy
    Lesy
  • Obecní hospoda
    Obecní hospoda